Rekonstrukce a dostavba areálu firmy Steel Partner
REALIZACE
Původně rodinný dům s rozsáhlým pozemkem, situovaný na rušné křižovatce v Ostravě-Porubě, byl upraven pro potřeby firmy Stell Partner a doplněn o nový objekt s multifunkčním využitím, určený ...
Rekonstrukce nádražní budovy a restaurace Poděbrady
REALIZACE
Jedna z prvních funkcionalistických nádražních budov na našem území, navíc nedávno prolášena za kulturní památku, se v roce 2015 dočkala částečné rekonstrukce. Záměr byl jasný - částečně ...
Obytná zóna K Lukavici
REALIZACE
Projekt představuje 18 řadových nízkoenergetických rodinných domů s kompletní novou dopravní a technickou infrastrukturou. Rodinné domy jsou koncipovány ve dvou velikostních kategoriích 4+kk a 5+kk.

PROFIL

Dům musí majiteli padnout na tělo, jako oblek ušitý na míru

[17.3.2014] Zlín je městem se silnou funkcionalistickou tradicí a Baťův odkaz nového moderního města přesahuje až do dnešních dnů. Snad proto místní architekti vidí krásu nejen ve tvarové bohatosti a pestrosti, ale i v technické dokonalosti. To potvrzuje i tvorba manželů Bernátkových, kteří ze Zlína pocházejí.

Tvrdá škola života

Atchitekt Tomáš Bernátek studoval po zlínské stavební průmyslovce nejprve 6 semestrů na brněnské Fakultě stavební a poté 5 semestrů na tamní Fakultě architektury. Neměl to lehké, protože mu v přijetí bránil špatný kádrový posudek, přesto nakonec na českých vysokých školách studoval dohromady 5 a půl roku. Jenže v roce 1986 společně se ženou, která právě dokončila studia na SPŠ stavební ve Zlíně, emigrovali do Mnichova, kde si museli sami vydělávat na studium na Technické univerzitě. Byla to tvrdá realita, ale neocenitelná zkušenost.

V zahraničí tedy založili vlastní kancelář a v průběhu let spolupracovali i na složitých projektech vědeckých pracovišť, technologických institutů nebo nemocničních celků a jejich úprav, které navíc musely být prováděny za chodu a o to byla práce náročnější. Dnes na ně Tomáš Bernátek vzpomíná rád a možná i s pýchou, neboť složitost takových úprav byla pokaždé výzvou a nebylo vždy lehké vyhnout se kompromisům.

V Německu tedy oba strávili 23 let a v roce 2009 se rozhodli, především díky přání svého syna, vrátit do rodné vlasti. Neberou to ale jako návrat, protože ‚jako doma‘ se zkrátka cítí v obou zemích. Mají celkem dva syny, kteří s velkou pravděpodobností v blízké budoucnosti doplní rodinnou kancelář na čtyřčlenný tým. To má podle slov architekta Bernátka velkou výhodu: „Je mnohem snadnější nezanedbávat kvůli práci soukromý život, když skoro celá rodina architekturou žije.“

Architektura je řemeslo

„Nejde kreslit studii a nevědět, jak by se dala vyřešit a realizovat.“

Důraz kladou manželé Bernátkovi především na to, aby stavba fungovala jako celek, tedy nejen vzhledově ale také technologicky a provozně. Na celkový výsledek mají vliv všechny fáze průběhu vzniku stavby od prvního setkání se zadavatelem, prvních skic a schvalování studií, které vedou k nalezení celkové idey domu, přes nalezení vhodného technického a materiálového řešení až po dohled nad realizací stavby a realizací interiérů. „Studie, vymýšlení detailů ani samotná realizace se nedají od sebe oddělit. Už když pracujeme na studii, přemýšlíme o detailech a o tom, jak je později realizovat.“ stojí si za svým muž, který svou profesí doslova žije.

Toto přesvědčení má jistě své kořeny právě ve skutečnosti, že oba manželé prožili velkou část svého dosavadního profesního života v Německu, kde má architekt za celkový výsledek stavby větší odpovědnost, což pan architekt vysvětluje takto: „V zahraničí architekt sám kresli prováděčku, koordinuje si profese a statiku, dělá sám rozpočty, výpisy stavebních prací, výběrová řízeni a nakonec provádí na stavbě jako jediný i dozor. A to nejen autorský, ale kompletní stavební dozor, včetně koordinace firem, harmonogramu, kontroly vyúčtovaní…“ Pak teprve může mít záruku, že se vše vydaří podle plánu a že výsledek bude odpovídat návrhu a představám klienta. Navíc je tento postup částečně i lepší zárukou proti nečekanému zvýšení stavebních nákladů.

Stavby jsou tak dobré, jak dobří jsou jejich investoři

„Každá stavba je originál, tak jako každý investor je originál a každé místo je originální.“

Důležitá je pro manžele Bernátkovi možnost osobního kontaktu se zadavatelem stavby, proto nejraději pracují na zakázkách rodinných domů pro konkrétní osoby. Na prvním místě je tedy osobnost investora: „Pro mě je nejdůležitější, aby stavba fungovala po všech stránkách. Musí investorovi padnout na tělo, jako oblek ušitý na míru.“ stojí na svém pan Bernátek a vedle toho zmiňuje i neochvějnou důležitost samotného místa stavebního pozemku a vztah k jeho okolí, stejně tak jako nutnost nepodléhat při navrhování módnosti. Stavba jakožto dílo je podle architektů Bernátkových až tehdy dokonalá, když je odstraněno vše nepodstatné a zůstává harmonický funkční celek, který již nelze dále redukovat.

Přestože jsou manželé Bernátkovi zastánci německého způsobu architektonického projektování, přiznávají, že co se týče srovnání kvality architektury mezi českou a německou produkcí, jsme na tom kupodivu o něco lépe. „Upřímně řečeno jsem schopen například v oblasti rodinných domů v malém městě jako je třeba Zlín vyjmenovat více povedených staveb než v Mnichově.“ říká pan Bernátek a svěřuje se i se skutečností, že v Německu je narozdíl od nás mnohem těžší přesvědčit investora k tomu, aby si do svého domu pořídil tepelné čerpadlo, nebo rekuperační jednotku.

Investor má vždycky pravdu, ale někdy je nutno mu poradit

„Kdyby bylo řešení jednoduché, nemuseli by existovat architekti.“

Snad každý architekt se v životě setká s tím, že se ke konci projektu role otočí a investor na závěr práce začne přebírat „tvůrčí iniciativu“. Výsledky bohužel mohou být tragické a někdy to skončí i tak, že se architekt za výsledek stydí a nemůže si jej přidat do svého portfolia. Ani manželé Bernátkovi neušli této zkušenosti, ale díky ní se naučili, že získáním zakázky není ještě vyhráno, a že ten hlavní zápas přichází právě ve chvíli, kdy se stavebník rozhodne do návrhu zasahovat během stavby nebo těsně před jejím dokončením. V takových situacích je nutno zachovat klid a trpělivě vysvětlovat a pádnými argumenty zdůvodňovat, proč by ta či ona změna nevedla k dobrému a co vše by se tím mohlo zkazit.

„Architektům, a platí to asi celosvětově, schází často znalost psychologie. Ta se bohužel asi nikde na školách architektury nevyučuje.“ svěřuje se architekt Bernátek se svým přesvědčením, co by se podle něj měli budoucí architekti ve škole naučit kromě znalostí technických a uměleckých. Je přesvědčen o tom, že kdyby měli architekti znalosti z oboru psychologie, dokázali by lépe a rychleji rozpoznat opravdové potřeby zadavatelů, které někdy ani oni sani nedokáží přesně vyjádřit. Dokázali by jednat s lidmi v konfliktních situacích, kterých se při projektování i při následné realizaci vyskytuje dost a dost. Především by ale dokázali rychleji rozeznat již při prvních setkáních s investorem, zda si budou rozumět nebo ne. Vztah mezi investorem a architektem je totiž víc než jen smlouva. Je to kus společného života, během něhož by se měli tyto dvě strany navzájem obohacovat a důvěřovat si.

BIMx pro lepší vztah s klientem

„Nejjednodušší by pro nás bylo předložit investorovi k odsouhlasení zjednodušenou skicu tužkou.“

Přestože skicování zůstává hlavním způsobem vymýšlení konceptu a nejrychlejším dorozumívacím prostředkem mezi architektem a klientem, není pochyb o tom, že bez počítačů se dnes již projektovat nedá. Důležité ale je, dokázat je využít tak, aby neplnily jen funkcí elektronických rýsovacích prken. Možnosti věrohodné simulace budoucí reality se neustále vyvíjejí a realistické vizualizace jsou dnes to první, co investor žádá. „Dnešní IT technologie dávají možnost investorovi již v počáteční fázi projektu ukázat jeho stavbu jak z exteriéru, tak v interiéru, vyhodnotit ji po finanční a zároveň i po energetické stránce. Investoři to přímo vyžadují a konkurence také nespí.“ vysvětluje Tomáš Bernátek, v čem vidí přínos neustálého vývoje v oblasti software pro architekty. Přiznává dokonce, že plánuje v blízké době začít využívat možností BIMx sofwaru, kdy bude moci dát investorovi do ruky tablet, na kterém majitel nejen že svůj budoucí dům uvidí, ale bude mít možnost jím i libovolně procházet.

Architektura je čtyřrozměrná

Důležitou vlastností každého architekta je umění snít, vidět a vytvářet trojrozměrný prostor. Architektura se nedá až na vyjímky tvořit ‚po podlažích‘, je nutné zohledňovat i vertikální vazby, různé průhledy a prolínání. Architektura má však navíc i čtvrtý rozměr a tím je, jak pravil A. Einstein, čas. Čas nejen ve smyslu nadčasovosti díla, ale i umění stavbu realizovat tak, aby uměla stárnout. Stárnout fyzicky i morálně. A aby sloužila a obstála v hodnocení i po desítkách let. A takové je i hlavní přání ateliéru Arch4 manželů Bernátkových – aby každý jejich dům fungoval dobře a co možná nejdéle.

Popis fotografií:


1, 2, 3 - Vila ve Zlíně na Lazech, 2012
Projekt městské vily ve čtvrti s převahou funkcionalistických staveb z předválečného období. Do úzké dispozice
pozemku se autorům podařilo navrhnout tříúrovňové bydlení s oddělením denních prostorů od soukromé části
rodičů v 1. NP a pro děti ve 2. NP. Střechy jsou zazeleněny, dům je na hranici nízkoenergetického a pasivního standardu.

4, 5, 6 - Rodinný dům ve Zlíně na Vršavě, 2013
Přestavba a interiér domu z roku 1920. Vybouráním nosných stěn a příček vznikla v 1. NP otevřená dispozice
s obývacím pokojem, jídelnou, kuchyní a knihovnou, do nichž autoři navrhli i nábytek. Velký důraz byl kladen na
osvětlení, které simuluje různé atmosféry vzhledem k potřebám uživatele.

7, 8 - Stomatologická ordinace a prostory pro akupunkturu ve Zlíně na Příluku, 2011
Přestavba interiéru na kombinaci stomatologické ordinace a dvou místností pro akupunkturu. Interiér vyvolává
uklidňující atmosféru, která se snaží nepřipomínat prostředí běžné ordinace. Místnost pro akupunkturu je nepřímo
osvětlená, doplňkové osvětlení je i v podnoži akupunkturního lehátka.

9 - Rodinný dům v Ostravě, 2013
Studie domu pro mladou rodinu. 1. NP je ze severní strany zahrnuto pod zem, což je dáno přirozenou konfigurací
terénu, a z jižní se nachází otevřený denní prostor. Ložnice jsou umístěny do 2. NP s východem na ozeleněnou
střechu.

10 - Vila na Kudlově, realizace do roku 2014
Rodinný dům se nachází na svažitém pozemku nad městem s krásným výhledem na okolní lesy a město. Na vstupní
straně se dotýká svahu a na opačné jej nesou až šestimetrové sloupy. Má lineární dispozici se vstupem uprostřed,
který odděluje zónu společenskou od privátní.


Atelier Arch4

Tomáš Bernátek (* 1. 12. 1962)

1978 – 1982 SPŠ stavební Zlín
VUT Brno fakulta stavební 6 semestrů
VUT Brno fakulta architektury 5 semestrů
1986 emigrace do SRN, studium na TU München 10 semestrů - Fakulta architektury

Jarmila Bernátková (* 1. 12. 1965)

1981 – 1985 SPŠ stavební Zlín,
1986 emigrace do SRN, studium na TU München 12 semestrů - Fakulta architektury

 

10 otázek pro Jarmilu a Tomáše Bernátkovy

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?

Ateliér máme v rodinném domě, ve kterém žijeme. Převážnou část dne tedy trávíme v ateliéru, a to i o víkendech.

Bez jakého vybavení byste si nedovedli představit svou práci?

Dokázali bychom existovat a pracovat i pouze s tužkou a papirem. Dnes je ale pro nás ze všeho nejdůležitější počítač.

Jaký je váš oblíbený architekt?

Těch je celá řada. Kromě klasiků jako Oscar Niemeyer nebo Le Corbusier jsou to současníci jako John Pawson, Bruno Erpicum a celá řada japonských architektů.

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?

Architektura se nedá dělat pro peníze. Je to poslání a toho by si měl být vědom každý, kdo se pro tento obor rozhodne.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučili?

Když jsme při práci během studia zjistili, že je architektura z větší části technika a management.

Váš největší úspěch?

Spokojeny investor.

Váš největší neúspěch?

TB: Nevím. Když totiž uvidím, že by mé snažení k ničemu nevedlo, raději takovou zakázku ani nevezmu.

Co chybí českým architektům, aby konkurovali těm světovým?

JB: Myslim si, že spousta českých architektů a architektek je světových.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?

TB: Osobně jsem se setkal během studií s Vladimírem Karfíkem a Čestmírem Šlapetou, kteří mi nezávisle na sobě nastavili „úhel pohledu“.

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?

Pokud by přání měla souviset s oborem, pak výuka zařizování bytu na základních školách jako třeba ve Finsku, více povědomí lidí k veřejným společným prostorám a větší respekt k přírodě a stromům.

Jaroslav Sládeček
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.