Rekonstrukce a dostavba areálu firmy Steel Partner
REALIZACE
Původně rodinný dům s rozsáhlým pozemkem, situovaný na rušné křižovatce v Ostravě-Porubě, byl upraven pro potřeby firmy Stell Partner a doplněn o nový objekt s multifunkčním využitím, určený ...
Rekonstrukce nádražní budovy a restaurace Poděbrady
REALIZACE
Jedna z prvních funkcionalistických nádražních budov na našem území, navíc nedávno prolášena za kulturní památku, se v roce 2015 dočkala částečné rekonstrukce. Záměr byl jasný - částečně ...
Obytná zóna K Lukavici
REALIZACE
Projekt představuje 18 řadových nízkoenergetických rodinných domů s kompletní novou dopravní a technickou infrastrukturou. Rodinné domy jsou koncipovány ve dvou velikostních kategoriích 4+kk a 5+kk.

PROFIL

Pozemek a důvěra klienta – to vždy zaručeně nakopne

[12.11.2013] Na realizacích ateliéru Stempel Tesař Architekti je vidět snaha přistupovat k tvorbě s vědeckou pečlivostí a zaujetím, které se promítá v každém detailu. Architektura tuto dvojici evidentně baví. I díky tomu jsou jejich návrhy a řešení domů nadčasové.

Architektura je dialog

Duo Stempel Tesař je dvojice architektů, kteří mají mezi sebou věkový rozdíl jedné generace. Přesto, anebo možná právě proto, jsou jeden pro druhého prospěšní natolik, že spolu založili architektonickou kancelář Stempel Tesař Architekti.

Když se cesty protnou

Starší z dvojice, Jan Stempel, se narodil na Slovensku, v letech 1978-83 studoval Fakultu architektury na Technické univerzitě v Budapešti a první praxi získával od roku 1983 do 1991 v ateliéru SIAL libereckém Stavoprojektu. Největší prestiž si získal jako spolumajitel ateliéru ADNS architekti, kde pracoval v letech 1991-2004 a podílel se na vzniku mnoha důležitých a oceňovaných staveb. Za všechny jmenujme alespoň budovy Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech. S kolegy z ateliéru se po třinácti letech spolupráce rozloučil, protože se chtěl více věnovat rodině a zvolnit své pracovní tempo. Tím pádem začal s projektováním převážně rodinných domů a zároveň začal působit jako vedoucí školního ateliéru na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Druhým členem týmu je Jan Tesař. Ten je o 22 let mladší a vystudoval pražskou architekturu. Vedoucím jeho diplomové práce byl právě Jan Stempel, který mu v té době nabídl spolupráci, což Jan Tesař považuje za jeden ze zásadních okamžiků svého života. Pracoval tehdy při škole v Ateliéru 6, který po nabídce Jana Stempela roku 2008 opustil. K jeho zásadním zahraničním zkušenostem patří roční studium na technické univerzitě v Delftu, kde zároveň roku 2006 absolvoval praxi v ateliéru Jeanne Dekkers Architectuur. Tuto praxi považuje za důležitý mezník v životě, který ovlivnil jeho budoucí pohled na architektonickou tvorbu.

Zázemí na akademické půdě

Společně jsou dodnes oba spojeni s pražskou Fakultou architektury na ČVUT v Praze. Jan Stempel zde předává své nashromážděné profesní a životní zkušenosti v pozici vedoucího ateliéru společně s Ondřejem Benešem a motto jejich práce se studenty zní: ‚Snažit se objevovat a respektovat v každém jedinci to, co je pro něj vlastní a specifické, a co stojí za to dále kultivovat.’ Jan Stempel přiznává, že ho zajímají další osudy studentů, kteří prošli jeho ateliérem, a že jsou to vlastně jeho děti, stejně jako domy, které vyprojektoval, a jejichž osuy ho budou vždy zajímat.

Jan Tesař, který si touto líhní již prošel, na škole nyní studuje pod vedením Jáno Stempela v rámci doktorského programu obor teorie architektury. Jeho téma zní: ‚Architektura individuálního bydlení v Čechách v letech 2000 – 2010‘ a prostřednictvím rozhovorů s předními českými tvůrci se snaží objasnit tendence při navrhování a výstavbě rodinných domů u nás v posledních letech. První ovoce jejich společné teoretické práce se nedávno objevilo na pultech knihkupectví – jedná se o rozsáhlou publikaci s názvem 99 domů, která mapuje vybrané příklady téměř stovky zdařilých realizací rodinných domů v České republice.

Zaměření a provoz ateliéru

Dalo by se tedy říct, že rodinné domy jsou vysloveně jejich parketou a možná dokonce až posedlostí. „Že stavíme převážně rodinné domy, je shoda okolností.“ vyvrací tuto domněnku Jan Tesař a dodává:“V ADNS Jano projektoval řadu let administrativní budovy. On tvrdí, že už si velkých staveb užil dost, já bych si samozřejmě větší dům zkusil rád. Zatím byla příležitost jen ve fázi studie, na realizace zatím nedošlo.“ Díky této situaci a současnému objemu zakázek zvládají zajišťovat provoz ateliéru ve dvou a dokonce se navíc daří dodržovat i pravidelný rytmus sportovních aktivit. „Poslední rok jsem našel zálibu v každodenním ranním plavání, což před každým dnem úžasně nabije. A myslím, že se mi podařilo strhnout k plavání i Jana.“ prozrazuje Jan Tesař svůj tajný recept na zvládání pracovního vypětí, které je v určitých obdobích značné.

Oba partneři vedou společnou praxi již šestým rokem a co se týká názoru na architekturu, dodnes prý neměli žádné neshody. O každém projektu si vždy hodně povídají, probírají jeho celkovou atmosféru a další důležité detaily, takže když pak vznikne první vizualizace, tak se zkrátka shodnou. Jistě na tom má svůj podíl i zmíněný věkový rozdíl, neboť styl práce v ateliérech tvořených mladými autory podobného věku (jako např. ateliér SAD nebo Mjölk), bývá často provázen ohnivými debatami až hádkami. To v případě dua Stempel Tesař neplatí a princip tvorby v klidu oba svorně upřednostňují před vášnivými brainstormingy. „Musím přiznat, že ‚interní soutěže‘ o lepší a čistší půdorys se ctí prohrávám. Od Jana se ještě dlouho budu muset spoustu věcí učit.“ přiznává Jan Tesař skutečnost, že věkový a zkušenostní rozdíl mezi nimi samozřejmě hraje roli a nelze jej přehlížet.

Jak vzniká dům

Princip práce ateliéru Stempel Tesař je založen především na důvěře, přátelské atmosféře a rozhovorech s klientem. Jako první dostanou stavebníci od tvůrců domácí úkol - napsat, co všechno od svého budoucího domu očekávají. Celkový proces návrhu domu je totiž dialog a ten musí začít právě touto otázkou. Po této vstupní proceduře pak následuje návštěva pozemku a další rozhovory s klienty, které jsou nutným základem pro vypracování prvních konceptů. „Takhle vypadá každý začátek, pak je to vždy jiné. Někdy těch idejí ke spokojenosti klienta musí přijít několik, jindy je jasno už na první schůzce.“ vysvětluje Jan Tesař další postup a potvrzuje svou zkušenost s hledáním inspirace slovy: „Pozemek, pozitivní přístup a důvěra klienta, to vždy zaručeně nakopne.“

O tom, že vztah s klientem je vždy ‚až na prvním místě‘, by mohl Jan Stempel vyprávět. Pro architekty je vždy velkým zadostiučiněním, když se z investorů stávají přátelé, nebo když se po letech s uživately setkají a mohou vidět, jak dům žije. Období návrhu a realizace domu je přecejen dlouhodobý proces a jak investor, tak architekt se během té doby chtě nechtě vzájemně ovlivňují a obohacují. Jedním z takových úspěšných příkladů je majitel rodinného domu ve Vraném nad Vltavou, kterému Jan Stempel projektoval dům asi před deseti lety. Dnes je to nejen architektův kamarád, ale i jeho student v doktorandském programu.

Dům musí bavit

A tak se pomalu loučíme s tvůrci, kteří se ke své tvorbě snaží přistupovat s vědeckou pečlivostí, ale zároveň lidsky. Na jejich realizacích je koneckonců dobře vidět to zaujetí a nadšení, které se promítá v každém detailu. Je evidentní, že je jejich práce baví a díky tomu pak mohou vznikat takové domy, ke kterým se nebojí hlásit ani po letech. To, co je naopak nebaví, jsou prý nesmyslné požadavky jiných účastníků řízení v období projednávání stavby. Tehdy nemá náladu na vtipy ani takový šprýmař, jakým Jan Tesař bezesporu je, když na otázku, se kterým významným architektem by se chtěl setkat, má hned po ruce odpověď: „Rád bych navštívil přednášku Luise Kahna.“

Popisy fotografií
:

1 - Rodinný dům, Mšeno, 2013
Jednoduchý objem stavby je vynesen přes dvoje čtyřnoží na ocelovém roštu do volného prostoru. Se svahem je
rošt propojený v místě vstupu. Tyto tři pevné body udrží dřevostavbu o komfortní dispozici pro typickou rodinu.

2 Rodinný dvojdům, Český ráj, 2012
Návrh stavby v Chráněné krajinné oblasti Český ráj vychází z principu místní lidové architektury, kdy je polovina
domu kamenná a polovina dřevěná, čímž byl objekt jednoznačně rozdělen na hospodářskou a obytnou část.
Dalším inspiračním zdrojem byly průjezdné stodoly, které se v návrhu propsaly do velkých prosklených částí. Tyto
průhledy vnáší do interiéru jižní světlo a přitom ponechávají jedinečný severní výhled na les a vrcholky Krkonoš.

3 Rodinný dům, Praha, 2012
Hlavním motivem zadání byl úsporný dům z hlediska vstupních a provozních nákladů, přičemž nebyla podceňována
kvalita použitých materiálů a nejnovější technologie. Každý čtverečný centimetr byl pečlivě zvážen, každý
kubický centimetr si přepočítával investor na finální náklady. Vznikl tak dokonale úsporný dům pro čtyřčlennou
rodinu.

4 Rodinný dům, Lety u Dobřichovic, 2011
Parcela úzká jen devět metrů se nachází v pásmu protipovodňové ochrany. To znamenalo umístit obytné místnosti
do patra a dům navrhnout jako úzký a dlouhý objem. Výhled na řeku je okouzlující a tak se z nutnosti stala přednost.
Konstrukce z betonových tvárnic je v interiéru přiznaná a tvoří s pohledovým betonovým stropem neutrální
pozadí barevnému vestavěnému nábytku.

5 Rekonstrukce řadového domu, Praha, 2012
Rekonstrukce řadového domu ze 70. let minulého století. Interiér domu je rozdělen do čtyř úrovní. Nejspodnější
patro bylo prohloubeno a přestavěno na garsoniéru s vlastním vstupem, protože jedním z požadavků bylo vybudování
bezbariérového bydlení v jedné části domu. Otevřený prostor do zahrady s prosklenými plochami umožňuje
obyvatelům domu zůstat vizuálně stále v kontaktu s okolím.

6 Projekt rezidence pro velvyslance, Praha, 2008
Zahrada se vzrostlými stromy a výhledem na pražské panorama je určena k zástavbě rezidencí pro velvyslance.
Velké nároky na dispozici znamenaly poměrně objemnější stavbu, proto je rezidence plně zapuštěna do svahu.
Terasovitým uskakováním byl dodržen sklon svahu, a tak dům dokonale splývá s terénem.

7 Projekt rodinného domu, Unhošť, 2011
Rodinný dům nabízí energeticky úsporné a komfortní bydlení, striktně dodržuje zásady nízkoenergetické výstavby.
Jednoduchý kvádrovitý objem je zvýrazněn zapuštěnou terasou na jižní straně, která nabízí kryté posezení
v zahradě a současně zvyšuje tepelnou pohodu za letních měsíců. V zimě pak mají obytné místnosti díky své
jižní orientaci pozitivní tepelné zisky. Ze všech obytných místností je přímý přístup na zahradu přes francouzská
okna.

8 Projekt Hotel Zahrada, Praha, 2008
Pozemek – zahrada původně přiléhal k částečně zachovanému sochařskému ateliéru. Novému majiteli se podařilo
zahradu obnovit a umístit do ní řadu soch z původní dílny. Zahrada je ukončena nevyužitým prostorem, kde
byla původně zamýšlena sochařova vila. Autoři se rozhodli zahradu vertikálně vygradovat, k čemuž dobře
posloužila fasáda hotelu. Pororoštové lávky a předstěna slouží k pěstování popínavých rostlin a vystavování
sochařských skvostů.

foto: Fotes


 

Stempel Tesař architekti

Ing. arch. Jan Jakub Tesař

Vzdělání
• 2012- nyní postgraduální studium; ČVUT v Praze; Fakulta architektury;
• 2001-2008 České vysoké učení technické v Praze; Fakulta architektury
• 2005-2006 Technická univerzita v Delftu; Nizozemí; Fakulta architektury
• 1997-2001 Gymnázium Jiřího Wolkera v Prostějově
Praxe
• 2004-2008 Atelier 6; Praha
• 2006 Jeanne Dekkers Architectuur; Delft, Nizozemí
• 2008- nyní Stempel & Tesar architekti; Praha

Doc. Ing. arch. Ján Stempel

Vzdělání
• 1978-1983 Technická univerzita v Budapešti - Fakulta Architektury
• 1977-1978 Gymnázium v Banské Štiavnici
• 1974-1977 Gymnázium ve Spišské Nové Vsi
Praxe
• 2008- nyní Stempel & Tesar architekti
• 2004-2008 samostatná praxe autorizovaného architekta
• 1991-2004 A.D.N.S. architekti - partner
• 1990-1991 SIAL, architekti a inženýři Liberec
• 1983-1990 Stavoprojekt Liberec
Odborné aktivity
• 2006-2008 proděkan, ČVUT v Praze - Fakulta architektury
• 2003-2008 člen Dozorčí rady České komory architektů
• 1994-2003 člen Stavovského soudu České komory architektů
• 1991 člen přípravné komise České komory architektů
• 1984-1989 člen Asociace slovenských architektů
• 1983-1989 člen Asociace maďarských architektů
Členství v redakčních radách
• 2007 KÁMEN; Praha
• 2004 STAVBA; Praha
• 1998 ARCH o architektúre a inej kultúre; Bratislava

15 otázek pro Jana Tesaře

Kdyby existovala možnost, volili byste v příštím životě stejnou profesi?
Ano.

Čím jste chtěli být, když jste byli malí?
Každou chvíli něčím jiným – pamatuji si třeba, že veterinářem, když jsem trávil prázdniny u babiček, kde byla hromada domácích zvířat. Architektem jsem chtěl být, od konce základní školy.

Jak se díváte s dnešním odstupem na vaše první společné práce?
Společně s Janem Stempelem pracujeme od roku 2008, a tudíž se naše první společné práce se dokončovali až v roce 2010. To je myslím ještě pořád krátký odstup něco hodnotit. Příležitost pracovat s Janem je pro mě ale obrovské štěstí a zkušenost. Pořád se mám ještě od něj co učit.

Kolik hodin denně trávíte v ateliéru? Pracujete o víkendech?
Měřit práci architekta na hodiny strávené v atelieru asi není směrodatné. Někdy sedíte v kanceláři několik hodin, a nic kloudného vás nenapadne, jindy vymyslíte dům během noci. Když je třeba, jsme v atelieru více než 12 hodin a to i o víkendech. Od Jana jsem se ale naučil, že „architektonický zlozvyk“ kreslit přes noc je naprosto neefektivní, a má smysl jedině den před odevzdáním. Od školy jsem „nocovku“ nedělal.

Bez jakého vybavení byste si nedovedli představit svou práci?
Něco čím se dá kreslit a něco na co se dá kreslit. Bez všeho ostatního se architekt dokáže obejít.

Jaký je váš oblíbený architekt?
Ze současných světových architektů: David Chipperfield, Peter Zumthor, Renzo Piano; z českých: Stanislav Fiala;

Jakou stavbu nejvíce obdivujete?
Pavilon expo v Barceloně od Miese van der Rohe

Myslíte si, že výše vašich honorářů odpovídá úrovni a rozsahu vaší práce?
Spoustu klientů ztratíme po předložení cenové nabídky, a přitom bych si představoval honorář za naši práci vyšší.

Z jaké zkušenosti jste se nejvíce poučili?
Pořád nepoučil - že si člověk musí spoustu věcí v české legislativě (postrádající zdravý selský rozum) ověřit několikrát a z více stran.

Váš největší úspěch?
Spíše než úspěch bych zmínil rozhodnutí, za které jsem z dnešního pohledu nesmírně rád. A to zpracovat diplomní projekt pod vedením Jana Stempela.

Váš největší neúspěch?
Nevím. Každá chyba je poučením a bohatou zkušeností. Stejně tak si často vzpomenu na větu ze školy v Delftu – There are no problems there are just challenges.

Co chybí českým architektům, aby konkurovali těm světovým?

Snad jen chuť nebo prostředky se více účastnit mezinárodních soutěží.

Máte nějaký nesplněný sen ve smyslu, že byste chtěli projektovat určitou stavbu nebo navrhnout interiér či nějaký výrobek?
Možná to zní jak klišé – ale rád bych projektoval galerii nebo kostel.

Existuje ve vaší kariéře nějaký významný mezník nebo osobnost, jež vás ovlivnily?
Jsem rád, že jsem strávil během studií rok v Nizozemí na univerzitě v Delftu.

Kdyby vám měla zlatá rybka splnit tři přání, jaká by to byla?
Na zlaté rybky nevěřím, člověk si svá přání musí plnit sám se svými blízkými.
Jaroslav Sládeček
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.