Rekonstrukce a dostavba areálu firmy Steel Partner
REALIZACE
Původně rodinný dům s rozsáhlým pozemkem, situovaný na rušné křižovatce v Ostravě-Porubě, byl upraven pro potřeby firmy Stell Partner a doplněn o nový objekt s multifunkčním využitím, určený ...
Rekonstrukce nádražní budovy a restaurace Poděbrady
REALIZACE
Jedna z prvních funkcionalistických nádražních budov na našem území, navíc nedávno prolášena za kulturní památku, se v roce 2015 dočkala částečné rekonstrukce. Záměr byl jasný - částečně ...
Obytná zóna K Lukavici
REALIZACE
Projekt představuje 18 řadových nízkoenergetických rodinných domů s kompletní novou dopravní a technickou infrastrukturou. Rodinné domy jsou koncipovány ve dvou velikostních kategoriích 4+kk a 5+kk.

ROZHOVOR

Hlad po eliminaci chyb a efektivitě byl vždy

[16.2.2016] Architekt Pavel Martinek vede vlastní ateliér a zároveň je druhým místopředsedou České komory architektů, kde je členem pracovních skupin pro standardy a honoráře. V této problematice spolu s pojištěním zastupuje Komoru také v Evropské radě architektů (ACE – Architect´s Council of Europe). BIM, s nímž má již několik let i vlastní zkušenost při projektování, chápe v širší rovině pojmu – z hlediska efektivity.

Jak vy osobně vnímáte zavedení BIM ve stavebnictví, které nás dříve či později nemine?

Důležité si vždy na začátku vymezit, co BIMem myslíme. Mne, jako osobu zodpovědnou za standardy CKA, zajímá především BIM v širší rovině pojmu, tedy efektivity projekčního procesu. Samotný 3D model (building information) je jedna z cest jak k této efektivitě dojít a je odvislá o technických možností softwarového řešení. V teoretické rovině mohu dělat BIM s tužkou na papíře. Otázka tedy nestojí na tom, zda nás BIM nemine dříve či později. Hlad po eliminaci chyb v projektování a efektivitě zde byl vždy. Dříve se na to šlo přes standardizované normy ISO, dnes se věří v „information model“ . Ten však sám o sobě také není úplnou novinkou. Řada programů pracovala s principy BIM mnohem dříve, než toto slovo vzniklo.

Jak reagují na zavádění BIM architekti v okolních evropských zemích?

BIMu se daří a je přijímán především v severských, liberalizovanějších zemích. Tedy tam, kde je architekt zvyklý být součástí týmu, vedeného projektovým manažerem, a nemá postavení zodpovědného projektanta. BIM software je postavený v podstatě na tomto modelu, který především umožňuje transparentnější koordinaci a vhled do návrhu. To je rozdíl od zbytku Evropy, kde je architekt nositelem zakázky, a více mu vyhovuje situace, kdy si sám definuje, jakým způsobem bude smluvní práci na svou zodpovědnost vykonávat.

Účastnil jste se setkání pracovní skupiny pro BIM Architect´s Council of Europe. Vzešlo z nich něco zásadního pro Evropu, potažmo Českou republiku?

V tuto chvíli se především jedná o platformu výměny zkušeností z praxe. Obecně se dá říci, že ACE nepodporuje legislativní ukotvení BIM pro účast ve veřejných zakázkách. Chce řešit otázky spojené se zodpovědnostmi, pojištěním, autorskými právy nebo náležitostmi uzavírání smluv s klientem, protože z tohoto systému plyne řada úskalí, která se mohou proti projektantovi snadno obrátit.

A přinesla nějaká rozhodnutí nebo vize do budoucna schůzka pracovní skupiny pro BIM zástupců komor architektů na úrovni Visegrádské čtyřky, která proběhla vloni v dubnu v polské Ustrońi?

Ta schůzka byla především o standardech, BIM byl spíš doplňkem tématu. Stejně jako na ACE byl obsah jednání o výměně informací. Pro mne bylo zajímavé Maďarsko, kde se BIM nebývale dobře chytil. Možná v souvislosti s jejich zavedenou CAD softwarovou společností.

Bude ČKA reagovat na výsledky zmíněných jednání nějakými konkrétními kroky?

Chceme podat architektům ucelenou informaci, jak k BIMu přistupovat zejména v právních otázkách a ve vztahu s klientem. Zkušenosti chceme promítnout do standardů, smluvních vzorů a otázek spojených s pojištěním, což je také zajímavé téma. Mohu říci za komoru, že rozhodně nepodpoříme nic, co by dělalo z BIM kvalifikační kritérium veřejných zakázek.

Jaké jsou hlavní překážky pro širší zavedení BIM?

Jedná se o speciální inovaci, která potřebuje čas a najít si své místo. Speciální v tom, že určitým způsobem předem definuje proces projektování, který je v každé zemi nastaven trochu jinak. Další otázkou je lokalizace – chybí návaznosti například na rozpočtové systémy, užívané výkazové tabulky nebo grafické značky kreslení, na čemž snadno končí všechny výhody, které může BIM poskytnout. V neposlední řadě je to samotná uživatelská nepřívětivost, která je u některých software až pověstná.

BIM klade větší důraz na spolupráci a do značné míry mění zažité modely spolupráce mezi jednotlivými účastníky figurujícími v celém životním cyklu budovy (stavby). Jsou architekti připraveni na tyto změny?

Především si nemyslím, že takhle teze platí. Postavení jednotlivých účastníků je i nadále vymezeno smluvními vztahy a zadáním. Proces a zodpovědnost jsou vymezeny legislativně. BIM jistě umožňuje efektivní zohlednění většího rozsahu problematiky, ale to je nadstandard, který se mohl s různou efektivitou dělat i dříve. Konkrétně v zahraničí architekti zcela běžně rozšiřovali své portfolio služeb také o fázi „in use“.
Možné změny spíš vidím jinde. BIM totiž nahrává více Design and build a unifikaci. Je efektivní do fáze stavebního povolení, myšleno včetně. Tato fáze představuje limit míry detailu ještě efektivně zpracovatelného modelem a tudíž s výstupy komplexních parametrických dat. Další fáze prováděcí dokumentace je však souborem technických značek a detailů do té míry, že modelové prohloubení informací je již minimální. Jedná se spíš o 2D dokreslení. A pokud platí, že BIM rovná se 3D model a data z něj generovaná, pak v prováděcí dokumentaci všechny výhody končí a nastává klasická 2D koordinace a manuálně dokončený výkaz výměr. Z toho důvodu mluvím o Design and build, jelikož čistě na základě transparentních BIM informací je možno vybrat zhotovitele po fázi dokumentace pro stavební povolení. Vybraný dodavatel si pak z modelu zpracuje vlastní realizační 2D dokumentaci nebo ji zadá. To není ideální situace, nicméně dobře funguje ve Skandinávii.
Jiný případ je zmíněná unifikace, kdy jsou stavební výrobky díky systému parametrických tabulek v hloubce zpracování vždy před detailem modelu unikátních skládaných konstrukcí. To se musí odrazit v tom, jak se o domu uvažuje.

V souvislosti s BIM stále silněji zaznívá, že nejde o to, že investor získá projekt co nejlevněji, ale že vlastník dostane kvalitnější projekt – transparentní informace o své budově, které využije během provozování stavby. To by mohla být vhodná argumentace pro diskuze ohledně cen projektových prací. Jak vnímáte přínosy BIM v tomto směru?

Ohledně cen projektových prací je tato diskuze předčasná, nejsou k tomu zatím žádná data. Obecně vzato, tvorba projektu ve 3D modelu je časově náročná, považujeme ji za nadstandardní provedení. Na druhou stranu se tvrdí, že prostřednictvím BIM se uspoří až 20 % času projekčních prací díky eliminaci nekoordinovanosti technické stránky projektu a organizace procesu vůbec. Věrohodné vyčíslení nebo statistiku konečné bilance, tedy pracnost modelu versus úspora procesu, jsem však neviděl.

Poslední, osobní otázka. Ve Vašem architektonickém ateliéru již praktikujete BIM?

Ano, již několik let mám zkušenost s BIM.

Petr Vaněk
 


 
 
Aktuality o informačních technologiích a architektuře vychází od roku 1999.
Vydává Centrum pro podporu počítačové grafiky ČR s.r.o. ve spolupráci s earch.cz
 
© Copyright 2007 - 2012 Centrum pro podporu počítačové grafiky s.r.o. a earch.cz. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.